V těchto týdnech jsou rodiny víc spolu než kdy jindy a pro mnohé je toto období náročné. Školní povinnosti, frustrace a vztek z nenaplnění základních sociálních potřeb… Nejen pro rodiče, ale i pro děti jsou dny v karanténě obtížné. 

Hra s kamarády je pro děti zásadní. Zejména ty mladšího školního věku díky kolektivu zažívají jaké to je fungovat ve skupině, učí se větší samostatnosti, odpovědnosti a hra a vzdělávání jsou náplní jejich dne. Zjišťují, zda dokáží být užiteční a přínosní pro ostatní, což je stěžejní téma této věkové skupiny.

U starších dětí, je pak bytí v referenční skupině zásadní životní potřebou a nutností, protože se o sobě dozvídají kým jsou, kým chtějí být a naopak. Pestrost takové skupiny je pro ně při hledání vlastní identity nezastupitelně nápomocná. Tyto potřeby naplňují zejména ve škole a rodina jim jen těžko může nabídnout alternativy.

Jak dětem pomoct náročné období překlenout?

Aktuálně se nacházíme v pátém týdnu od uzavření škol. Prvotní šok a velké emoce spojené s tímto radikálním krokem pomalu opadají, a je třeba se zaměřit na hledání nových cest jak se situací naložit. V souvislosti s nucenou izolací se mohou objevovat emoce jako únava, lítost a nejistota. Díky tomu si děti mohou zvýšeně nárokovat fyzický kontakt s rodiči, například v podobě mazlení nebo společného spaní v posteli. 

Ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, děti všechny naše emoce vnímají a mohou se v nich cítit ztracené. Proto bychom s nimi měli o nastalé situaci mluvit a dávat jim odpovědi na jejich otázky. Předejdeme tak zmatku v jejich hlavách, strachu a pocitu odcizení.  

S dětmi si lze povídat například o tom, proč jsou smutné nebo co by nyní potřebovaly, aby se jim udělalo lépe. Jednou z úlevových technik může být také lítost nakreslit. Občas ale postačí prosté naslouchání bez hodnocení. Být dětem přítomný a ochotný je vždy obejmout a pochopit, je to nejlepší, co pro ně lze udělat.

Důležitý je řád

„V krizích se obecně doporučuje zachovat pokud možno co nejvíce věcí tak, jak fungovaly před krizovým stavem. Naše návyky ze života před karanténou, nám pomohou ukotvit se v nové realitě. I pro děti je dobré, aby i doma měly řád a pravidelnost, která je pro ně srozumitelná, a ve které nacházejí oni i rodiče smysl,“ říká terapeutka Tereza Berková.

Nejen nemožnost setkávat se s kamarády, ale i výpadek pravidelných kroužků, může být pro děti takzvanou malou ztrátou, která v nich vyvolá zmatek a nepříjemné emoce. Mohou je dávat najevo tím, že je ze sebe potřebují setřást a tzv. zlobí. Když je emoce přehltí, mohou se naopak stáhnout do sebe a jakoby zamrznout v nezájmu a apatii. Využijme toho, že žijeme v online době a hledejme alespoň alternativy k běžnému offline režimu. Velmi efektivní jsou například online lekce, výuková videa na nejrůznějších platformách, anebo lze děti nechat připravit vlastní workshop, kde budou učit ony vás.

Foto: pixabay/Willo290971/sharpemtbr