Navrhuje vlastní autorské kolekce látek. Zdobí jimi nejenom domovy svých klientů, ale i restaurace a bistra. Nechybí jí velká dávka „srdcařství“, proto má její práce v interiérech ojedinělý osobní přístup.

Designérka Hana Kroa navrhuje svoje vlastní autorské kolekce látek. Zdobí jimi nejenom domovy svých klientů, ale i restaurace a další interiérové prostory. Má letité zkušenosti z práce v interiérech v Čechách i USA, konkrétně z Nové Anglie. Nechybí jí velká dávka srdcařství, proto má vždy její práce ojedinělý osobní přístup s kladením důrazu na přání klienta i jeho momentální životní situaci ve které se zrovna nachází.

Vím, že máš ekonomické vzdělání. Proč tedy tvorba a bytový design?

Vždy jsem chtěla dělat něco tvořivého, akorát za socialismu být designérkou či návrhářkou, bylo pro holku z malého města hodně nerealizovatelným snem. Tenkrát cokoli hezkého, bylo považováno za něco, co je nepřijatelné a nedůležité. Tak pro mě tvorba byla spíše koníčkem. Zpětně jsem však ráda za to, že ekonomické vzdělání mám. Nyní mi to velmi pomáhá při rozpočtech a prací s čísly pro klienty. Vztah k tvořivosti jsem v sobě však měla již od dětství. Už za socialismu jsem se přihlásila do soutěže na šití modelu, který jsem ušila  podle inspirace z časopisu, jenž mi tenkrát přivezla teta ze „západu“. Ale velký vliv na moji současnou tvorbu měla má přítelkyně Carol, vedle které jsem bydlela během mého pobytu v USA a která měla šicí dílnu. Já uměla šít, jako tenkrát každá holka, která se chtěla hezky oblékat, tak jsem pro ni začala pracovat. Šily jsme závěsy, polštáře, potahy na sedačky a pracovaly s navazováním vzorů látek. A právě u ní jsem se seznámila se širokou škálou zajímavých látek, o které tady v Čechách nebylo ani potuchy.

Pomáhala jsi se šitím, ale jak jsi se vlastně dostala k tomu, co je v rámci tvé práce nejvýraznější, a to práce se závěsy?

Bavil mě velmi šrumec kolem Carolíniny dílny. Tak jsem brzy dostala na starost instalaci závěsů v interiérech. A tam jsem pochopila, že to co vypadá obyčejně na šicím stole je v interiéru výrazně jiné. Byla jsem až v údivu, co ty látky s interiérem udělaly. A nejen to, ale i vše ostatní okolo toho. Nastavení výšky garnýží, rozložení závěsů a další. Po návratu z USA a po mé mateřské jsem si otevřela své studio a začala jsem se závěsy. Když se ohlédnu zpět do svých začátků, tak v Nové Anglii byly závěsy absolutní součástí interiérů, tady ovšem téměř vůbec. Měla jsem tedy porovnání z ciziny. Tam si lidi svoji investici do interiéru užívali, přemýšleli nad ním a řešili detaily. Tady byly před deseti lety v tomto ohledu interiéry příliš strohé až smutné. Lidé se občas slova útulno báli, stejně jako jít vlastní cestou. A tak často zůstávali v jistotě, ve formě žaluzií nebo neutrálních barev.

Trochu to na mě působí, že v cizině to bylo takové „hygge“ a že o tom to vlastně je – mít doma útulno a hezky.

Jde o to, že jsem chtěla tím, co jsem zažívala v Americe, motivovat a inspirovat lidi a pracovat s nimi v tomto duchu i tady. Když jsem tam byla u někoho doma, tak jsem se chtěla zabořit do sedačky, popíjet víno a povídat si. Dalo by se říct opravdu hygge. Prostě jsem se tam cítila dobře. A tady bylo kolikrát všechno perfektní, ale člověk by v těch interiérech nejradši stál v pozoru a ani se nehnul. A právě závěsy k tomu útulnu, dobrému pocitu a pohodě hodně pomáhají, proto mě to tak baví.

Jak tedy s klienty pracuješ, a jak látky na závěsy vybíráte?

Já si s nimi celkem dlouho povídám, zároveň vnímám celý jejich interiér, pozoruji je a čekám na jejich reakci při výběru látek. Pak jim několik vzorků látek půjčím domů a čekám s čím se ke mně vrátí zpátky. Někdo řekne, tohle bylo moc, nebo požádá vyzkoušet něco výraznějšího. Často ke klientům jedu domů a finální výběr ještě konzultujeme. Ale těší mě již, že se lidi  přestávají obávat – často vybírají i látky s potiskem a někdy třeba kombinujeme na jednom okně i potisky dva. To se za tu dobu, co s klienty pracuji, změnilo.

Máš jistě v nabídce velmi zajímavé látky, se kterými tvoříš, ale co tvé vlastní návrhy látek? Jak vznikají a proč?

Nejvíce pracuji s látkami s tiskem z Anglie a s jednobarevnými ze Španělska, pak mám spoustu krásných vzorových látek z Francie. Ano, mám také vlastní kolekci látek. Ta není příliš obsáhlá, ale je velmi promyšlená a všechny její vzory jsou nadčasové. Nevytvářím tedy látky, které jsou trendy, ale jsou to nadčasové vzory. Nikdo přece nevyhazuje závěsy po sezoně. Dobře se tak i kombinují s ostatními zahraničními látkami ve studiu. A jak to vzniklo? Celkem jednoduše. Ze zkušenosti z USA a po dlouhém pátrání tady, jsem si nebyla vědoma žádné takové české promyšlené kolekce látek do interiéru, proto jsem se vrhla do vlastních návrhů.

Navrhuješ lidem závěsy, ale co celkový interiér domovů?

Práce se závěsy mi pomáhá vidět interiér v celém kontextu. Když se podíváme třeba na většinu obývacích pokojů, tak 20-30 % stěn tvoří okna. To už si zaslouží se nad tím pořádně zamyslet. Proto se specializuji na závěsy s garnýžemi, stíněním oken nejen prakticky, ale i esteticky. Pokud pomáhám lidem s interiérem, tak většinou vytváříme nový prostor se stávajícím nábytkem. Rozhodneme o nové výmalbě, tapetě, závěsech, někdy přeskupíme nábytek nebo ho nově nakombinujeme, některé kousky vyřadíme, jiné doplníme. Do interiérů se promítá psychika člověka. Jeho psychologie je při tvorbě interiéru nejstěžejnější. Mám ráda útulný minimalismus, že nic nechybí, ani není přehlceno a prostor dýchá. Vytvářím vlastně takové slow interiéry, které se neopírají o trendy, ale jsou nadčasové a snadno proměnitelné. To, co jíme, nás také ovlivňuje, a je to samé s prostředím, ve kterém žijeme. Když to popíšu na příkladu, tak jsem spolupracovala s klienty, kteří se přestěhovali a měli na zdi jeden obraz a na zemi matraci a nábytek z předchozího bydlení. Od toho jsem se odvíjela a pracovala s prostorem, jak v něm chtějí ti dotyční žít, místnost po místnosti, a to nějakou dobu trvá, protože je to proces. S postupným zařizováním si lidé krok za krokem přilívají energie do svého domova, a tím i do života. Ono by to nemělo jít ani moc rychle, protože za tu dobu vidím, jak se i samotní klienti vyvíjejí. Kolikrát dojde i během několika let opravdu k osobnímu posunu člověka, ale stěžejní je, že on sám změní vztah k interiéru. Jak se člověk mění, tak by se měl i vyvíjet jeho interiér. Jde opravdu o to, aby nám bylo doma hezky.

 A na závěr, prosím. Co je dle tebe nezbytné k tomu, abychom byli spokojeni v prostoru, který obýváme?

Stále v nás setrvává pocit, že musíme žít v precizně zařízených domech a mít na oknech žaluzie. Přitom by kolikrát bylo lepší méně náročné bydlení, ale mít interiér zařízený útulně tak, aby se v něm dalo dobře žít. Není zapotřebí vyhazovat staré věci, často se dají nádherně obnovit a použít dále. Je v nich stále ta energie, která je pro ně důležitá. Chtěla bych, aby se lidi ve svých interiérech měli potřebu usmívat. Domov je pro nás důležitý, je to naše zázemí a mělo by nám tam být dobře. Dnes se lidé zamýšlejí nad svým životem v souvislostech. Vědí, že pro spokojený život je důležité vzdělání, sport, zdravé jídlo, ohled na životní prostředí. Toho všeho je součástí i domov a prostředí, ve kterém žijeme. A proto bychom měli být ve svých domovech rádi.

Marta Macháčková
Je Gestalt koučem a zabývá se dále studiem Gestalt terapie. Praktikuje aromaterapii a má ráda, když může svým dotekem pomoci lidem při jejich cestě ke zdraví a celkové harmonii, proto pracuje s technikou AromaTouch. S radostí se také podílí na projektu Rozšířená rodina. Ve volném čase cvičí jógu, čte odbornou literaturu zaměřenou převážně na osobní růst, ráda píše, cestuje, má ráda kulturu a umění.