Umím si představit odpoledne prolenošené s knížkou a horkým šálkem čaje. Odkud ale tento lahodný nápoj pochází a jaké jsou jeho druhy?

První dochované zmínky o jeho pití se datují do Číny, do prvního století našeho letopočtu. Podle některých legend ho Číňané znali již pár tisíc let před naším letopočtem. Do Evropy se však dostal až v šestnáctém století. Druhy čaje můžeme dělit podle různých kritérií, a to nejzákladnější je do čtyř základních skupin – čaje bílé, zelené, černé a oolongy.

Bílé čaje
Tento druh čaje byl nazýván nápojem císařů. Jeho pěstování je velmi náročné, a proto si ho dříve mohli dovolit jen ti nejbohatší. Získává se z ještě nerozevřených lístků čajovníku čínského a sběr je možný jen po krátkou dobu, na začátku vegetačního období. Pěstování je bez průmyslové chemie a také jeho sběru se v Číně věnuje velká péče a pozornost. K výrobě čaje se používají pupeny, pokryté stříbro bílými chloupky – odtud název druhu. Nefermentují se ani nepraží; zpracování je založené na velmi pomalém sušení v chladné místnosti, proto si čaj zachovává jemné, lehce nasládlé aroma a chuť. Mezi čaji patří k nejkvalitnějším a také nejdražším. Není vhodné pít ho jako běžnou denní tekutinu. Je opravdovou delikatesou, a proto je dobré vychutnat si ho a užít v klidu a pohodě.
Zalévá se vodou ohřátou na 75 – 80°C a lze ho louhovat i opakovaně.
K nejdražším a zároveň nejrozšířenějším druhům patří druh Silver needle („stříbrná jehla“) nebo Bai Mu Dan („bílá pivoňka“).

Zelené čaje
Zelený čaj se vyrábí z lístků čajovníku čínského v různých odrůdách. Tento typ čaje neprochází procesem oxidace, a díky tomu si zachovává všechny přirozené látky (fluoridy, třísloviny, katechiny), vitamíny a minerální látky. Po sběru se nechají čajové lístky lehce zavadnout a následně se upravují buď nahříváním na pánvích, napařováním nebo pečením. Poté se lístky suší a tvarují.
Zelené čaje dokáží stimulovat nervovou soustavu, zahánět únavu, zlepšit soustředění. Díky obsaženému kofeinu dodají konzumentovi energii, zvyšují výkonnost a podporují dobrou náladu. Oproti kávovým nápojům se kofein uvolňuje pomaleji, má tedy na organismus delší účinek.
Čaj nezaléváme vařící vodou, ale ohřátou na 75-80°C. Louhujeme maximálně 5 minut a lístky je možné použít na více nálevů.

K nejznámějším druhům patří gunpowder neboli „střelný prach“, dále Long Ding nebo Qing Ding.

Černé čaje

Tento druh je u nás asi nejrozšířenější. Černé čaje prochází delší oxidací než ostatní druhy. Během ní dochází v čajových lístcích ke změnám a jejich ztmavnutí. Po natrhání se suší na platech, nechají zavadnout a změknout. Poté se svinou do ruliček, aby mohlo dojít k oxidaci, která trvá několik hodin. Čím je proces delší, tím je čaj tmavší. Zahřátím lístků se proces oxidace přeruší a následně jsou dosušovány a dále zpracovávány.
Chuť, aroma a barva čaje závisí na tom, jaké množství okysličených a neokysličených polyfenolů čaj obsahuje.

I černý čaj má v sobě kofein, který má stimulační účinky. V našich zeměpisných šířkách se používá i pro zklidnění zažívacího traktu při střevních problémech.
Černý čaj můžeme zalévat vroucí vodou a doba louhování se pohybuje od 2 do 5 minut, podle jednotlivých druhů.
Mezi oblíbené druhy patří darjeeling, assam a cejlonský čaj.

Oolongy
Jsou polozelené nebo žlutozelené druhy čajů. Díky částečné oxidaci jsou přechodem mezi čaji zelenými a černými. Sběr lístků čajovníku probíhá v době jejich plné zralosti a na rozdíl od ostatních druhů se nechávají zavadnout na přímém slunci. Poté se přetřásají v otočných válcích do té doby, než dojde k rozrušení buněčných membrán a započne oxidace. Jakmile lístky začnou měnit barvu, přechází se k sušení. Chuť oolongu bývá jemná a příjemně sladká. I tento zástupce čajů obsahuje kofein, není ho však příliš, proto se jeho konzumace nemusíte obávat.

Oolong zalíváme vodou ohřátou na 90°C a louhujeme 2 až 5 minut. Z jedné dávky čaje lze připravit až pět nálevů.
Mezi nejběžnější typy oolongů u nás patří Tie Guan Yin („Železná bohyně milosrdenství“), Cui Yu („Nefritové lístky) a Dong Ti („Zamrzlý vrcholek“)

 

Autor: Alena Babuková

Foto: pixabay.com/Free-Photos

Redakce magazínu ŽENY DÍVKY.