Sny jsou záhadou už od nepaměti a dříve si lidé mysleli, že mohou být zprávami od Bohů. Není se čemu divit! Jsou krásné, plné fantazie i inspirující a mnoho umělců nebo vědců dostalo svůj skvělý nápad právě během spánku. Na druhou stranu nás snové příběhy dokáží i pořádně potrápit. Co o snech víme? Čtěte pozorně!

Slepí sní rozdílně

Pokud jste někdy toužili zjistit, zda slepí lidé také sní, odpověď je – ano. Jen ne úplně stejně jako ostatní lidé. Dělí se přitom na ty, kteří oslepli až někdy v průběhu svého života a na ty, kteří se jako slepí už narodili. Ti, kteří ještě na vlastní oči poznali, jak vypadá strom, nebo jak svítí hvězdy, mohou ve svých snech vidět nejrůznější obrazy a vizuální výjevy, které budou pravděpodobně s narůstající délkou jejich slepoty méně zřetelné. Ti druzí, kteří se jako slepí už narodili, vnímají ve snech způsobem, jakým jsou celý život zvyklí… Když se jim zdá o lese, tak sice neuvidí stromy, ale ucítí vůni jejich smůly, uslyší lesní ptáky v jejich korunách a jejich drsné kmeny se jim objeví pod rukama.

Erotické sny způsobuje touha

Sny dokáží být častokrát velmi reálné. Mysl se během snění čistí a zpracovává naše zkušenosti nebo dojmy, které jsme zažili v průběhu dne. Pracuje také s našimi obavami i nejskrytějšími přáními nebo touhami. Není proto až tak překvapující, že ve snu můžeme prožít i orgasmus. Erotické sny bývají způsobené touhou z reálného života a mohou poukazovat na to, že nám zkrátka chybí sex. Orgasmus, který během snu zažíváme, bývá ve spánku doprovázen – jak jinak, než – silnými pozitivními emocemi, ale bohužel až 95% těchto snů je bez viditelných výsledků.

Sny se zdají všem a vždy

Jestliže máte už dlouho pocit, že zažíváte bezesné noci, pravda je taková, že všichni lidé mívají sny a každá lidská bytost ve spánku sní, což potvrzují mnohé vědecké studie. To, že si sen zrovna nepamatujeme, tedy automaticky neznamená, že jsme během noci nesnili. Stále totiž platí, že 90% svých snů zapomeneme a naše schopnost vybavit si sen klesá s dobou, která uplynula od probuzení. Do pěti minut si vzpomeneme zhruba na polovinu snu a do 10 minut už ze snu většinou nevíme nic. A ačkoliv si někdy těsně po probuzení poměrně živě vybavujeme, co se nám v noci zdálo, podle vědců jde už pouze o malou část z celkového snu, jehož zbytek jsme zapomněli.

Barevné nebo černobílé?

Každý nemá barevné sny a různé studie říkají odlišné věci. Třeba ta z roku 1915 potvrdila, že více než 10% lidí má sny jen v černé a v bílé. Po roce 1950 vědci zjistili, že převážná většina lidí má sny spíše černobílé než barevné a v roce 1960 bylo pro změnu zjištěno, že se nám častěji zdají sny barevné. Zajímavostí, kterou přinesl nedávný výzkum je role, která se v tomto ohledu přikládá přechodu z televizí černo-bílých na barevné. Ať je to jakkoliv, za noc v naší mysli většinou proběhne několik snů za sebou a v průměru se normálnímu člověku zdají čtyři až sedm snů za noc.

Sníme o těch, které známe

Naše mysl podle všeho neumí „vytvářet“ obličeje. Ve snech proto vídáme skutečné tváře existujících lidí, se kterými jsme se v životě setkali. A podmínkou přitom vůbec není, abychom o tom věděli nebo abychom si to pamatovali. Náš úžasný mozek má uloženou zásobu tisícovek tváří, které nám potom ve snech zpětně „promítá“. Realita do našich snů zasahuje ale i v průběhu spánku. Často se stává, že pokud ve snu slyšíme nějaký zvuk, tak pochází z reality. Když během snění uslyšíme, jak soused hraje na klavír, můžeme se díky tomu i ve snu přenést na koncert.

Foto: profimedia