Hrnek teplého čaje zahřeje ruce a vytvoří pohodu. Netřeba hned sedět u krbu! Stačí deka přes záda nebo huňaté ponožky. Pozor, každá nálada vyžaduje jiný čaj, což vědí nejlépe v čajovnách, jejichž síť má Česko nejsilnější. Kdo do nich míří? Ze 70 procent ženy. Představuje pro ně až nábožný klid.

Čím čaj začal? Čajovníkem čínským! Stále zelné rostlině Camellia sinensis se ideálně daří v polostínu, v permanentně vlhké, nikoli však přemokřené, půdě. Za dobrých tepelných podmínek běžně šplhá do výšky 5–15 metrů, ale občas se nekontroluje a vyletí i třicet metrů vysoko. Lístky – to pro výsledek čajové sklizně podstatné – má čajovník dlouhé 3-27 centimetrů a široké 1–12 centimetrů.

Sám jeho název naznačil, že čaj má domovinu přes 5 000 let v Číně, ale… Hojně se rodí v Indii. „V Indii se pěstuje čaj ‚jen‘ čtvrt století. To bylo tak… V opiových válkách zastavil čínský císař vývoz čaje a porcelánu do Evropy. Britský král proto vyhlásil soutěž, kdo vypěstuje čaj v koloniích. Nejdřív se dařilo v indickém Asaamu,“ prozradil Aleš Juřina, jednatel Spolku milců čaje. Proto se často mluví i o čajích indických.

Podzim volí koření

Pro podzimní čajování radí odborníci kombinovat černé sypané čaje s kořením. S tím, které člověka prohřeje zevnitř. Poměry oněch přísad si v čajovnách, coby know how, nechávají pro sebe, ale jasné je, že do nich patří: zázvor, pepř, hřebíček a skořice, přidává se též kardamom, badyán, anýz, fenykl a další.

Kořeněné černé čaje jsou oblíbené nejen Indii (zde se směsi říká másala), ale i v západních zemích, kde o ně zájem roste. Dlužno naznačit, že v této roční době se pro večery hodí i africké rooibosy; neobsahují totiž nadmíru teinu (totéž co kofein, jen působí v těle pomaleji)‚ a mohou být obohaceny o sezonní ovoce (jablka, švestky, hrušky…). Rooibos se sušenými kousky ovoce chuťově zaujme i děti.

Za zmínku stojí i africký medový rooibos – zlatohnědý šálek na zahřátí a před spaním. Čaj, který mohou konzumovat nejen dítka, ale i těhotné a kojící ženy. Do tohoto typu rooibosu se často přidává skořice; celá či mletá. Rooibosy jsou přírodně nasládlé, jde o čaje, které netřeba dochucovat, nicméně med má čestnou výjimku!

Svébytnou sekci činí pravé čaje a jejich první Second Flush sběry (čerstvé červnové sběry), a nebo autumnals – podzimní sběry v oblasti Darjeelingu. Zde se jedná o zajímavé čaje sebrané po období monzunových dešťů (ty kvalitu čaje snižují), které jsou méně hutné než ty červnové, zato aromatičtější. Podzimní sběry tudíž nabídnou fajnšmekrům i prostým milovníkům čaje vyvážené chuti a zvláštní vůně. Čajové lístky se sbírají v průběhu roku, ale na podzim naposled.

Kostel s čajem

Čajovny jsou trochu (i pro ateistu) posvátná místa s dotekem duchovna. Místa určená tichu, rituálu, meditaci, zklidnění… a pochopitelně pití čaje! I proto má každá specifickou architekturu, pravidla, často klientelu. Bez negativního tónu!

V České republice existovaly čajovny už za první republiky. Jejich mustr vycházel z Anglie; byly obdobné, jako jejich kolegyně v západní Evropě. Nepředbíhat… První cesta čaje do Evropy vedla přes apotéky, tedy lékárny. Šlo o počátek 17. století. „Do Čech se čaj dostal údajně v revolučním roce 1848. Přivezl ho na barikády ruský anarchista Bakunin – tolik legenda. Více se rozšířil až na počátku dvacátého století,“ uvedl Aleš Juřina z Dobré čajovny. „Čajovna fungovala několik týdnů v roce 1911 v pražské Lucerně. Po Zemské výstavě tam byla přenesena čajovna Jokohama. Pan Havel senior pak předělal prostor na hospodu, která je tam dodnes,“ dodal.

Okázalé, „veřejné“ pití dobrého čaje bylo v minulém režimu, jako kapitalisticko-továrnická manýra, při níž se příliš volnomyšlenkářsky mluví, potlačeno. Nahradily jej sáčky na pití čajů doma! Čajovny se probraly po roce 1989. První kamenná se otevřela roku 1991 v Praze. Leč první podnik, mající právo nosit označení čajovna, otevřela v devadesátém prvním roce, bývalá filmová střihačka Hana Fišárková.

V garáži rodinného domu v Nerudově ulici v Praze díky ní vznikla čajovna U zeleného čaje. „Chtěla jsem lidem, kteří chodí okolo, nabízet odpočinek a pohodu,“ řekla s tím, že tyto pojmy má spojeny s čajem a vyprávěním jejího otce režiséra Vladimíra Síse; on odpoledne u čaje a sušenek „esíček“ vyprávěl blízkým a přátelům příběhy z natáčení v Číně a orientálních zemích.

Dnes funguje v ČR na 300 čajoven. A kde jsou ty nej…? Shisha bar v Českých Budějovicích, Dobrá čajovna Karlovy Vary… nebo U naší milé paní v Klatovech. A to není zdaleka vše! Přehled čajoven v České republice najdete na stránkách www.icajove-more.cz

Více zajímavostí, tentokrát o kávě, se dozvíte zde

autor: -miš-

foto: Pixabay

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno