Vánoce se poslední dobou staly spíše honbou za dárky a jídlem. Vyzkoušejte si klidné Vánoce v duchu našich babiček a s nimi související zvyky, které často pochází ještě z pohanských dob.

Také vás už nebaví honba za perfektními dárky – čím víc, tím lépe – úklid celého bytu, který vám sebere veškerou energii a nákupní rvačky při nákupu potravin? Pak umenšete tyhle aktivity na minimum a raději se zaměřte na krásné staročeské zvyky, které každé Vánoce provázely… a samozřejmě na zajímavou staročeskou kuchyni.

Štědrý večer nastal…

Jak by tedy vypadal takový Štědrý den „postaru“? Tak od rána se myslelo především na hospodářská zvířata, ale také na ptáčky, co mrznou venku – děti chodily zvířátka obdarovávat nadílkou, a na vesnici se chodila i krmit lesní zvěř. Co se jídla týkalo, žádné hody přes den nebyly, striktně se dodržoval půst a jedla se jen vánočka – štědrovka – kterou hospodyně pekla během adventního času… No co se tedy jedlo na Štědrý večer? Kapr je jídlo, které se k nám dostalo až v polovině 19.století. upravoval se obvykle na černo, nebo s octem, vínem a kořenovou zeleninou – tedy namodro, jak se této úpravě říkalo. Budete se možná divit, ale v bohatých rodinách se často jedli šneci – oblíbená pochoutka Francouzů. Hodně se, i na Štědrý večer, jídávalo podle krajů – v Krkonoších to byl třeba hubník – zapečená pochoutka ze žemlí a hub. Tradiční byl také Kuba, který se dnes znovu dostává na štědrovečerní menu v mnoha domácnostech. Až mnohem později se na stolech objevil smažený kapr s bramborovým salátem. Rybí polévka byla oblíbená už za našich babiček, ale ještě častěji se na stole objevovala hrachová. No a sladké? Kromě vánočky nechybělo cukroví a v některých domácnostech ani jablkový závin s ořechy.

Zvyky zpestřovaly svátky

No a jaké zvyky se tedy dodržovaly? Mezi ty méně rizikové určitě patřilo házení střevícem – to prováděly svobodné dívky. Hodily botu přes rameno a když směřovala špičkou ze dveří, bylo to znamení, že se následující rok provdá. Děti zase milovaly pouštění lodiček ze skořávky vlašských oříšků. Do skořápky se umístila svíčka a lodičky se pouštěly v napuštěném umyvadle. Když se lodička držela u kraje, bylo to znamení, že se člověk bude držet doma a když se vydala na pouť po umyvadle, zvěstovalo to cestování. Podle toho, jak vypadal střed jablíčka, které se tradičně na rozkrajovalo, se určilo, jestli budou v rodině všichni zdraví. Na štědrovečerní tabuli se také muselo připravit o jeden talíř víc, pro pocestného. Pod talíře se dávaly šupiny pro hojnost v následujícím roce a od stolu se nesmělo při večeři vstávat, to by bylo špatné znamení. K trochu rizikovějším, ale dost zábavným zvyklostem, patřilo lití olova, když všichni přežili ve zdraví, dalo se podle odlitého tvaru určit, co se bude v budoucnosti odehrávat.

Foto:Depositphotos_/Subbotina

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno