Třicet let svobody se kromě jiného promítlo i na talířích českých rodin. Oproti době dřívější nalákala přímo snová nabídka v obchodech Čechy k mnoha experimentům a zkoušení doposud nepoznaných chutí. Jak se změna promítla do tak tradiční záležitosti, jakou je štědrovečerní večeře? 

To zjistila společnost Tesco ve svém on-line průzkumu, který realizovala na vzorku 1 052 respondentů ve věku od 35 let napříč Českou republikou.

Bramborový salát je skutečným symbolem Vánoc

„Češi vždy byli a jsou národem bramborového salátu. Jediný správný je samozřejmě ten originální, který si každý připravuje podle rodinného receptu,“ komentuje výsledky průzkumu Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco ČR. A právě bez něj si dnes téměř 9 Čechů z 10 nedovede štědrovečerní večeři představit.

Na stole nesmí chybět ani tradiční kapr na jakýkoliv způsob, který se dokonce nyní těší ještě větší oblibě než před 30 lety. Dnes si bez něj nedovede Vánoce představit 73,1 % Čechů, dříve bylo zastánců této vánoční ryby 58 %. Pomyslnou bronzovou příčku nejčastějšího jídla na štědrovečerním stole za uplynulé roky ztratila rybí polévka, kterou v současnosti na stolech českých domácností nahrazuje některá z jiných polévek – vývar s knedlíčky, hrachová nebo třeba zelňačka.

Bramborový salát je stále téměř neohrožený i přesto, že v poslední době vzrůstá obliba batátů, sladkých brambor. Na rozdíl od bramborového salátu musí jihočeský kapr o přízeň Čechů každý rok bojovat s čím dál tím větší sladkovodní konkurencí, kdy lidé zvažují i výběr okouna, candáta, štiku nebo pstruha. Pozadu nejsou ani mořské ryby a plody, protože pražma, tuňák, chobotnice, losos nebo krevety zdobí stále více tuzemských štědrovečerních tabulí. Na nich se ve srovnání se Sametovou revolucí stále více objevují sváteční jídla i z drůbežího a hovězího masa. Zvláštní postavení má i prvorepubliková tradice vánočních šneků, kterou nyní objevuje spíše mladší generace.

Exotické ovoce tehdy a dnes

Nejpopulárnějším vánočním symbolem a každoroční dávkou exotických chutí byly podle průzkumu společnosti Tesco před Sametovou revolucí mandarinky, které i dnes považuje 9 z 10 Čechů za neodmyslitelnou součást sváteční atmosféry. Kdysi podpultové banány bodují na druhém místě pomyslného řebříčku a bronz patří pomerančům, které vytlačily z TOP 3 česká jablka. Ta zaujala čtvrtou příčku.

Ve srovnání s rokem 1989 Češi více kupují i sušené ovoce a ořechy, ale i další druhy exotického ovoce, jako jsou kaki, mango, maracuja, liči nebo mochyně.

Poctivá domácí výroba

U jakých jídel považují Češi téměř za otázku cti, že bude vše ryze domácí? Předrevolučních pět nejčastějších položek je shodných s těmi dnešními, proměnilo se jen jejich pořadí. Zatímco dnes nejčastěji ženy kladou velký důraz na domácí cukroví a pomazánky k drobnému pohoštění, před revolucí bylo cukroví až na pátém místě. Přední příčka patřila také sladkému, ale v podobě nejrůznějších dortů a zákusků. Asi není žádným překvapením, že polotovarům fandí více muži, zatímco ženy se při přípravě svátečních jídel a cukroví stále více spoléhají na své vlastní umění.

Ikonickou značkou, kterou máme spojenou s pečením, je Hera, jejíž historie se začala psát již roku 1928. Právě dlouholetá tradice, spolehlivost osvědčeného výrobku a citlivé inovace dělají z Hery produkt, bez kterého si dokáže představit vánoční pečení jen málokdo z nás. „O Vánocích 2018 jsme prodali 10 663 000 kusů Hery. To je víc, než kolik je obyvatel České republiky,“ komentuje popularitu značky Hera Vlastimil Mokrý, Key Account Manager společnosti Upfield.

foto: pixabay/ TerriC