Flamenco, v němž se mísí kultura španělská, cikánská, židovská a arabská, je plný žáru. Náročná rytmika, jíž musí podlehnout celé tanečníkovo tělo, mu dává složitost, proto jím vládne málokdo. Domovem energického tance je Andalusie, doba vzniku 15 století a… má i mezinárodní den. Stal se jím 16. listopad! 

Mezinárodní Den flamenca byl ustanoven na 16. listopad; toho data roku 2010 došlo k zapsání specifického tance na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Fenomenální pohyb i doprovodná hudba spontánností, nespoutaností a vášní oslovily celý svět… Na tanci měli hlavní podíl španělští cikáni.

Tanečnici bez puncu

Umění flamenca bylo tak do roku 1850 „jen“ jakousi součástí životního stylu – profesionální tanečníci neexistovali. Tančilo se doma, v úzkém kruhu lidí, nezřídka příbuzných.

Počátkem 19. století se s romantismem zvedla i vlna zájmu o Španělsko, o „exotično“, které tu představovali cikáni a jejich umění. I proto vznikala literární díla inspirovaná životy jihošpanělských cikánů a flamenca.

Se stoupající popularitou tance začaly vznikat cafés de cante či cafés cantantes místa pro komerční produkci flamenca. Nastala éra jeho zlatého věku, a s ní i paradox. Jaký? Na jedné straně se „líhlo“ mnoho dobrých umělců nastupujících profi-taneční dráhu, čímž unikli chudobě. Na druhé stála postupující komercializace s přizpůsobením flamenca vkusu širokého publika. Třeba i teatralitou. Klasika trpěla… Následek byl rychlý; kritika tehdejších intelektuálů. Úpadek znepokojoval spisovatele Federica Garcíu Lorcu, hudebního skladatele Manuela de Fallu i malíře Ignacia Zuloaga. Resumé? Roku 1922 uspořádali v Granadě soutěž flamencového zpěvu: Concurso de Cante Flamenco. Záměr vrátit flamencu uměleckou čistotu a obrátit pozornost na jeho autentické hodnoty, se nezdařil…

Léta padesátá očistná

Od 50. let minulého století se datuje opět umělecký vzestup zmíněného fenoménu. A ten trvá… Vyšly teoretické knihy o flamencu, rozhlasové stanice vysílaly pravidelné pořady. A poté se navíc objevil zpěvák José Monge Cruz (El Camarón de la Isla) a kytarista Francisco Sánchez Gómez (Paco de Lucía), kteří od 70. let pracovali na popularitě kvalitního flamenca. Modernizovali jej a zpřístupnili širšímu publiku citlivě tak, že se nesnížila jeho umělecká hodnota.

Je ještě jedno jméno! Jméno tanečníka flamenca a choreografa Antonia Gadese (pomiňme politické vazby na Kubu a Fidela Castra). Ten flamenco představil masám ve filmech Carlose Saury Krvavá svatba, Carmen a Čarodějná láska.

Taneční lekce flamenca, ono podupávaní, se odehrávají na celém světě i u nás. Vůbec není podmínkou k tomu vypadat španělsky či cikánsky, byť profesionální tanečnice „cosi z toho v krvi i ve tváři mají“. Stejně tak není nutno být jako proutek. Lektorka a organizátorka flamencových festivalů Petra Pšenicová uvedla: „Flamenco je úžasný, ale i nejtěžší tanec na světě, je to životní styl!“

Ač je flamenco pro ženy i muže, v našich tanečních školách ho příliš pánů neprovozuje.

Podupávat bude i Praha

Po čtyři večery od 21. do 24. listopadu Prahu okouzlí přední flamencové hvězdy, které plní sály nejen doma ve Španělsku.

Festival zahájí ve čtvrtek 21. 11. v Divadle U Hasičů vystoupení jedničky mužského flamenca Joaquína Grila. Muže, který vévodí tomuto tanci přes třicet let, doprovodí elitní kolegové: kytarista Francis Gómez, zpěváci Londro a Manuel Tañé, tanečníkův bratr Carlos Grilo, nejvyhledávanější španělský palmero – vytleskávač rytmu a perkusista Ané Carrasco.

Kastaněty, pestrobarevné šaty tanečnic, klapoty podpatků i zvuky flamencových kytar… v rámci tohoto ročníku vzdají hold legendárnímu tanečníkovi a choreografovi Antoniu Gadesovi, který zemřel před 15 lety.

Během čtyř dnů se tu představí flamencové špičky!

U limonádníka oslavy

V pátek 22. 11. se v klubu Limonádový Joe uskuteční představení Dědictví, které flamenco tanečník a choreograf Alfonso Losa věnoval Antoniu Gadesovi. Podobně jako on umí propojit tradiční pojetí onoho tance s elegancí baletní školy, na což odkazuje. Kytary se ujme Antonio Sanchez, synovec Paca de Lucía, který se svým strýcem vystoupil i na jeho posledním pražském koncertě ve Smetanově síni před devíti lety.

Páteční večer je určen flamenco diskotéce s DJ Ekirnem.

Sobota nabídne ve velkém sále Městské knihovny flamencovou fiestu s ukázkami exhibiční choreografie tanečních akademií z České republiky a Slovenska. V hlavním programu dojde na světovou premiéru tanečního představení Snění o Carmen v podání dam Virene Álvarez a Virginie Delgado. Ve fantazii o čtyřech aktech na motivy mýtu o Carmen od Prospera Mériméeho naznačí nejcharakterističtější rysy této ženy.

Festival v neděli uzavře v Českém muzeu hudby fenomenální flamencový zpěvák Pedro El Granaíno, jehož doprovodí kytarista Antonio de Patrocinio hijo. Pěvec z romské muzikantské rodiny z Granady se vypracoval v nejsvébytnějšího flamenco zpěváka. Jeho uchvatný hlas slyšel Londýn, New York, Istanbul, Los Angeles, San Francisco, Mexiko, Paříž, Miami, Amsterdam i Řím. Nyní dopřeje písně o radosti, lásce, starostech i životních strastech českému publiku.

K tomu se chystá flamenco bazar, otevřený den tanečních akademií, ukázky španělské gastronomie…

Předprodej vstupenek a info o festivalu www.denflamenka.cz

Karel Čapek o flamencu (Výlet do Španěl)

„To byste musili vzít odzemek, černošský cake-walk, tango du rêve, kozáčka, apačský tanec, záchvat zuřivosti, manifestní smilstvo a jiné frenetické pohyby, rozžhavit je do běla a začít do nich třískat kastanětami a křičet; pak by se to začalo kroutit, jako se kroutí tanec flamenco, s vášnivými melodickými i tanečními prodlevy za ohlušujícího rytmování kastanět. Na rozdíl od severních tanců se tanec španělský netančí jenom nohama, nýbrž celým prohýbajícím se tělem a zejména rukama letmo vztyčenýma a luskajícíma na kastaněty, zatímco nohy tančí při zemi, dupají a tancují. Španělský tanec, to je tajemná a zrovna orchestrální souhra mezi ostrým, nárazovým rytmem strun, kastanět, tamburín a podpatků a vláčnou, plynulou vlnou tančícího těla.“

TANČIT MŮŽE KAŽDÝ:

Kolik za tanec?

– Lekce o 12 hodinách (lekcích) stojí v průměru 3000 Kč

– Jednorázové vstupy do flamenco škol činí okolo 250 Kč

Potřeby?

Speciální boty, sukně, posléze kastaněty a vějíř, šátek, růže či hřebeny do vlasů…

Olé!

Flamenco se vyvíjí a mění… Hlavní dělení ale zůstává:

flamenco jondo (vážné) 

flamenco chico (lehké)

flamenco intermedio (střední)

(samo obsahuje řadu tanců; sevillanas, alegría, bulería, tangos či soléá)

Flamenco ve vážné hudbě:

Tento fenomén ovlivnil i díla Isaaca Albénize, Georgese Bizeta, Alexandra Borodina, Tomáse Bretóna, Clauda

Debussyho, Manuela de Fally, Michaila Glinky, Maurice Ravela, Nikolaje Rimského Korsakova a Joaquína Turina… Ti všichni vkládali do klasiky flamencové motivy.

Autor: Michaela Šmerglová, foto: Pixabay_byungjei Lim