Stáváme se spíše národem workoholiků, nebo v práci nemáme možnost využití tzv. sick days? Při nachlazení jde 95 % zaměstnaných Čechů i Slováků alespoň občas do práce. Přibližně třetinu lidí z obou států dokonce nachlazení od příchodu do práce nikdy nezastaví. V Česku jde nejčasněji o mladé lidi do 30 let věku, na Slovensku zase o zaměstnance ve středním věku staré 30–44 let. Sick days spousta lidí využívá pro jiné účely nebo je nevyužívá vůbec.

Většina zaměstnaných nejde do práce až ve chvíli, kdy je pokoří horečka, přitom téměř 70 % respondentů vadí, když to samé dělají jejich kolegové (uvedla studie výzkumné agentury STEM/MARK iniciované značkou Sinulan forte, která nabízí přírodní podporu pro zdraví horních a dolních dýchacích cest). Stává se tak trendem, že lidé chodí do práce nemocní a předávají tak své nachlazení na kolegy. Těm to ve většině případů vadí, ale nic dotyčnému neřeknou. Tato „úchylka“, kdy lidem nevadí chodit s nachlazením do zaměstnání, se nazývá prezentismus.

Nachlazení řeší Češi i Slováci většinou sami, bez lékařské pomoci, a to především pitím čaje, vitaminy nebo volně prodejnými přípravky. K lékaři vyrážejí až ve chvíli, kdy jim „babské rady“ nepomůžou. Spousta lidí si myslí, že jim na nachlazení pomůžou antibiotika, ta však řeší bakteriální onemocnění, a ne to virové, jakým nachlazení převážně bývá. Podle primáře Kliniky ušní, nosní a krční II. LF UK a FN Motol MUDr. Michala Jurovčíka je pro člověka neustálé přecházení nemocí velmi rizikové. Může si tím totiž zadělat na vážnější zdravotní problémy. „Každá nemoc je pro lidský organismus zátěží vyžadující velkou dávku energie. Nachlazení je infekční virové onemocnění způsobené celou řadou respiračních virů. Jelikož má zpravidla pomalejší nástup a kratší dobu rekonvalescence než například chřipka, člověk má tendenci ho přecházet. Může se však stát, že si přivodí různé druhy komplikací, jako jsou záněty dutin, záněty středního ucha, v krajním případě i zánět srdečního svalu nebo problémy nervového systému jako například záněty obličejových nervů.“

Asi tři čtvrtiny Čechů a Slováků používají alespoň občas spreje či kapky do nosu. Část populace si ovšem stále neuvědomuje, že dlouhodobé podávání přípravků s dekongestanty (déle než týden u dospělých, 5 dní u dětí) může vést k závislosti, kdy pocit zduřelé sliznice s nemožností volného nádechu nosem pacienta nutí k opětovnému užití přípravku. Jsou studie, které tvrdí, že nosní kapky zcela paralyzují řasinkový epitel, což jsou chloupečky v nose sloužící k transportu některých cizorodých látek do prostředí, kde budou tyto látky dále zpracovávány, nebo k usnadnění pohybu vlastních částic. Šetrnější s udržením stejné efektivity je přírodní řešení ve formě nosního spreje Sinulan forte express, který umělé dekongestanty neobsahuje a závislost na něm tedy nemůže vzniknout. Díky kombinaci glycerolu a esenciálních olejů zmírňuje tlak a bolest, uvolňuje nosní dutiny a odvádí z nich všechny nežádoucí látky. Dále chrání nosní sliznici před vysušením, podrážděním a vnějšími vlivy.

 

Foto: pixabay.com/4330009

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno