Nemůžeme zastavit lidi, aby se chovali špatně, ale můžeme se rozhodnout, jak zareagujeme v situaci, kdy se zachovají špatně k nám samotným. V tu chvíli máme na výběr, jestli něco řekneme nebo budeme pasivní, jestli zůstaneme nebo odejdeme. A když už se k nám někdo neuctivě chová opakovaně, tak je to jen proto, že mu to my samy dovolíme. Partner není výjimkou.

Když ztrácí úctu

Hlavním důvodem, proč k nám většinou partner ztrácí respekt je to, že ztrácíme respekt samy k sobě. Děláme ústupky, obětujeme se, přizpůsobujeme partnerovi většinu svého volného času, vzdáváme se svých koníčků, zkrátka myslíme jen na toho, koho milujeme a samy sebe stavíme až na druhé místo. V takové chvíli se vzdáváme určitých jasně vymezených hranic a muži po našem boku tím umožňujeme, aby zacházel dál a dál. Je to zákon akce a reakce.

Omlouváme neomluvitelné

Když někoho máme rády, často jeho špatné chování k nám ospravedlňujeme nebo omlouváme, a to jen proto, abychom samy sobě obhájily, že s tím člověkem můžeme být, že je všechno jaksi stále v pořádku. Pokud je ale vnímání naší vlastní hodnoty tak nízko, že si myslíme, že si nezasloužíme víc, než nám partner dává, vždycky najdeme cestu, proč to všechno snášet, proč zůstat. Odchod je pro nás odstrašující, máme strach, že nepotkáme nikoho lepšího, bojíme se neznáma.

Buďte k sobě fér

Kdyby si to, co si váš partner dovolí k vám, dovoloval partner vaší kamarádky k ní, řekla byste jí, ať ho opustí na minutu! A protože víte, že se neřídíte nejlepší radou, jakou byste dala někomu, koho máte ráda, musíte v sobě najít přesný důvod, proč zůstat. „ Je zaneprázdněný, nervózní z práce, v jádru je dobrý, mám v sobě přece lidskost a musím mu odpustit,“ obalamutíte samu sebe namísto toho, abyste k sobě byla čestná a řekla si na rovinu: „Kdybych si sama sebe víc vážila, byla bych teď pryč nebo bych partnerovi jasně ukázala své hranice a svou hodnotu.“

Zbavte se pochybností

Když tohle neuděláte, k lepšímu se nic nezmění, a co víc, časem se vše ještě zhorší, protože váš partner bude mít volnost zacházet stále dál a dál. Nemůžete si myslet, že jste emocionálně stabilní osoba a současně připouštět něčí špatné jednání, protože jen jeden člověk může ovlivnit celý váš život i vnitřní spokojenost. Jste jím vy! Takže v tomto bodě spolknete hořkost i smutek a odejdete. Nebezpečí spočívá pouze v tom, že za tu dobu, co jste byla v takovém vztahu, šlo vaše sebevědomí dolů a můžete snadno začít pochybovat, jestli vaše rozhodnutí bylo správné.

Stůjte si za svým rozhodnutím

Bylo! A není to ani o něčem ve smyslu „Možná jsem si to zasloužila, protože jsem si sama sebe dost nevážila.“ Vlastní pocit nízké hodnoty vás může nebezpečně navádět k tomu se k takovému partnerovi vrátit, případně si najít nového, který se k vám bude chovat stejně špatně dokola a dokola. Takže jak zlomíte tenhle cyklus? Posloucháním a vnímáním svých

instinktů v průběhu vztahu nebo ještě lépe na jeho začátku. Potíž je v tom, že když je vnímání naší vlastní hodnoty oslabené, přirozeně i svým instinktům a intuici důvěřujeme méně.

Nebojte se změny

Abychom udělaly správné rozhodnutí, potřebujeme si věřit. Takže nejdůležitější je zapracovat na vlastní sebedůvěře a svou intuici („Chová se ke mně můj současný partner tak, jak by se ke mně choval ideální partner, se kterým bych chtěla strávit zbytek života?“) podpořit jednáním. Život je vývoj a ten nás nutí dělat i věci, které nás děsí, protože víme, že jsou správné a že ve výsledku zlepší kvalitu našeho života, navzdory tomu jak moc jsou teď složité. Když tahle rozhodnutí neuděláme, můžeme ztratit nejlepší léta života uvažováním nad tím, co už víme bez toho, abychom jednali a něco skutečně změnili. A to všechno jen proto, že se necítíme dost dobří. Po boku nerespektujícího partnera si ale svou sebedůvěru vybudujeme jen těžko.

Foto: Depositphotos