Vidět posmrtnou masku Napoleona, slavného dvouhlavého hada Aztéků či nahlédnout do tváře prastaré egyptské mumie je zážitek. V Londýně dvojnásobený tím, že je zadarmo! Zde usídlené největší umělecké sbírky světa jsou totiž tradičně k vidění „gratis“, což je v tuhé zimě dost milé. Angličanům to závidí celý svět.


Londýn patří k dražším městům, kde se za pintu piva platí i při dnešní slabé libře sto padesát korun, ale za návštěvy muzeí a galerií se neutratí nic. Jde-li o stálé expozice. Věhlasné sbírky v čele s Britským muzeem a Národní galerií jsou po staletí přístupné všem, bez ohledu na to, jak hluboko sahají do kapsy. I to je jeden z důvodů, proč má město na Temži mezi milovníky kultury velkou prestiž.

Pro srovnání – kdo si bude chtít v Barceloně v jediném dni prohlédnout tři domy, jeden chrám a park geniálního architekta Antoniho Gaudího, zaplatí zhruba sto eur. V Londýně může prohlídkou fantastických sbírek strávit týden, a nebude ho to stát ani libru. Vlastně libru ano – ta je ve většině muzeí i galerií symbolickým poplatkem za plánky.

Tradice bezplatných prohlídek londýnských muzeí začala roku 1753, kdy bylo otevřeno Britské muzeum, a trvá dodnes. Která muzea a galerie patří k nejzajímavějším a stojí za to do nich nahlédnout?

Tváře mumií i císaře Napoleona

Číslem jedna zůstává Britské muzeum s velkolepou sbírkou uměleckých i historických předmětů od starověku až do doby téměř současné. Největší chloubou muzea vzdáleného pět minut od Russell Square je kolekce antického umění s desítkami nádherných soch. Hlavním turistickým magnetem 5,5 hektaru výstavních ploch, rozdělených do devíti sekcí, je ovšem bohatá sbírka mumií a pohřebních předmětů ze starého Egypta. Ta zájemcům odhalí tajemný proces mumifikace. A dozvědí se, proč naše předky egyptské mumie fascinovaly tak, že je mleli na prášek a dělali z nich léky.

Mezi nepříliš známé klenoty sbírek patří posmrtná maska francouzského císaře Napoleona, sejmutá den po jeho záhadné smrti, i poněkud extravagantní kolekce současného afrického umění, včetně bizarního křesla vytvořeného ze samopalů. Jako ve všech ostatních britských muzeích a galeriích, lze i zde bez problémů fotografovat. Překvapí rovněž moderně zastřešený dvůr muzea, na kterém je možné odpočívat a nabírat další síly k průzkumu nekonečných sbírek.

Jak to frčí v elektrárně

Nejmodernější a nejnovější z velkých výstavních institucí je galerie Tate Modern. Sídlí na pravém břehu Temže (pár metrů od Millennium Bridge) v kolosální budově bývalé elektrárny s ikonickým, sto metrů vysokým komínem.
Tate Modern se soustředí na moderní umění 20. a 21. století a v bohatých sbírkách obsahuje řadu děl Andyho Warhola či Pabla Picassa. To v sesterské Tate Britain zaměřené na britské umění se dají obdivovat velkoformátová plátna Williama Turnera, provokativní obrazy Francise Bacona či magický realismus Luciana Freuda, mimo jiné vnuka slavného zakladatele psychoanalýzy.

Ale zpět do elektrárny. Nedílnou součástí uměleckého zážitku je procházka obřím sálem, nádherný výhled na Londýn z teras kaváren a restaurací či samotný příchod do galerie po moderním, designovém mostě pro pěší.
Slavný Millennium Bridge nezřídka podplouvaný řadou lodí si krátce po svém otevření zahrál hned ve filmu – na začátku šestého dílu Harryho Pottera onen most zničili smrtijedi.

Řvoucí dinosaurus

Rodiny s dětmi nejvíce ocení skvostnou nabídku Muzea přírodní historie, které patří mezi nejmodernější muzea svého druhu a jehož největším klenotem je fantastická expozice dinosaurů. Ve vstupu stojí strašidelná maketa řvoucího a otáčejícího se tyranosaura. Celkem vydařená a zvláště pro menší děti poutavá atrakce.

Z vědeckého pohledu je asi nejcennějším artefaktem téměř kompletní kostra stegosaura, stará 150 milionů let, zájem mladších návštěvníků obvykle vyvolá lehce pochrupující a převalující se dinosauří mládě umístěné u východu expozice. Přírodopisné muzeum vzdálené pouhých 16 minut od Kensingtonského paláce nabízí řadu zajímavých doprovodných programů.

Lze tu strávit noc či se vydat po stopách vraha a s pomocí lektorů vyřešit zapomenutý mord. Znalci specifických historických příběhů ocení pár vycpaných exemplářů doda, tedy nelétavého ptáka jménem dronte mauricijský, jehož krátce po objevení stejnojmenného ostrova vybili a snědli námořníci. A propos, kvůli důvěřivosti a tuposti je v češtině nazýván blboun nejapný.

Design u Viktorie a Alberta

V obvodu Kensington a Chelsea sídlí i muzeum designu, tak bývá přezdívána kolekce Victoria & Albert muzea. Stojí proti zmíněnému Muzeu přírodopisné historie nedaleko Hyde Parku. Tento stánek se věnuje v první řadě dekorativnímu umění z Evropy a Asie. Sbírkový fond je obrovský, v téměř 150 sálech je na čtyři miliony předmětů. Tradičně vděčná je vzácná kolekce miniatur či expozice nádherných šperků, potěší sbírka indického umění včetně zábavné „hračky“ vytvořené pro indického sultána Tipu vládnoucího v Mysore na jihu země v 18. století.

Jde o dřevěnou sochu Evropana v životní velikosti, jehož požírá tygr. Uprostřed obou soch je skryt důmyslný mechanismus, díky kterému se muž s tygrem hýbají a vydávají zvuky. Bohužel, exponát je umístěn za sklem a nikdo se už nemůže podívat, jak muž zvedá ruce v obranném gestu proti řvoucí šelmě. Muzeum pojmenované po královně Viktorii a jejím manželovi se věnuje též módě, a to ve stálé expozici i prostřednictvím krátkodobých výstav: hitem letošní zimy je zábavná kolekce dokumentující historii spodního prádla (k vidění do poloviny března).

Krása madame de Pompadour

Milovníky obrazů zlákají bohaté sbírky Národní galerie umístěné na Trafalgarském náměstí. Vyhledávaná je hlavně zdejší sbírka francouzských modernistů, především impresionistů, s nádhernými plátny Henriho Rousseaua, Pabla Picassa, Clauda Moneta či Vincenta van Gogha.

Zvláštností je tu jistá míra edukace či zasvěcení, kterého se návštěvníkům nenásilně dostává. Na popiscích obrazů totiž není jen obvyklá strohá „nuda“ v podobě názvu díla, roku dokončení a malířské techniky, ale také stručný příběh obrazu a perlička z malířovy kuchyně. Do sbírky patří též dvě atypická zátiší Vincenta van Gogha – vesnická židle s dýmkou a obraz se dvěma kraby. Značnou pozornost vzbuzují i dva obrazy s motivem koupajících se dívek od Paula Cézanna a Georgese Seurata. Příznivci historie (a žen) mohou pohlédnout tváří v tvář madame de Pompadour, slavné milenky francouzského krále Ludvíka XV. Portrét metresy a posléze markýzy patří mezi 30 nejvýznamnějších obrazů galerie.

Londýn v plamenech

V hlavním městě Velké Británie nejsou jen známá muzea. Najdete tu i ta menší, nenápadná, ale neméně poutavá. Třeba Muzeum vědy, v němž mohou návštěvníci spatřit třeba první parní lokomotivu, první tryskový motor, první model DNA… Působivé je i Londýnské muzeum (otevřené od roku 1976), zaměřené na historii města: nejemotivnější je expozice věnovaná krutému požáru, jenž přesně před 350 lety zničil většinu středověké metropole. Zdarma jsou také dvě muzea určená těm, jimž je blízké válečnictví a bojová technika: Muzeum britského námořnictva a Muzeum války.

Komu nestačí muzea, nechť zamíří k Westminsterskému opatství, které si může též zdarma okouknout, tedy pokud se zúčastní bohoslužby. Ta večerní (po–so od 17:00 hodin, v ne od 15:00) je jednou z nejkrásnějších, podílí se na ní i oficiální sbor zdejšího opatství. „Londýn zdarma“ je celkem vyčerpávající trasa…

Text: Libor Budínský

Foto: pixabay.com/Pexels