Mít doma domácího mazlíčka není jen zábava, ale také léčba. Canisterapie, tedy léčení s pomocí psů, totiž pomáhá zlepšit psychiku dospělých, ale podporuje i děti, třeba ty, které trpí, dnes čím dál rozšířenějším ADHD.

Mít doma domácího mazlíčka není jednoduché, třeba máte malý byt nebo jste celé dny v práci. Často ale odmítáme pořídit zvířecího „parťáka“ i  dětem. Důvodem je nedůvěra, že se dítě o zvíře postará. Psychologové se ale shodují, že dostat svůj díl zodpovědnosti děti potřebují a právě zvíře v domácnosti, které je třeba krmit, případně venčit a také mu věnovat pozornost, je pro získání pocitu zodpovědnosti skvělé. Ano, přes počáteční dohlížení, jestli potomek nezapomněl na své povinnosti, to nepůjde, ale výsledek stojí za to. Dítě má společníka, který je věrný, láskyplný a dokonce i „léčivý“ a pokud se rozhodnete pro pejska, vězte, že canisterapie, tedy léčení pomocí psí lásky funguje skvěle na děti i dospělé.

Dotyk k nezaplacení

„Psi svým majitelům poskytují silné citové vazby a nejenom dětem, ale i lidem po úrazu či nemoci pomáhají aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, učení se, ale i chůzi a jemnou motoriku rukou a prstů,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková, jejíž společnicí bývá i v ordinacích fenka pudla s canisterapeutickou certifikací „zdravotníka“. „Díky vyšší tělesné teplotě je pro člověka dotek psů příjemně hřejivý a pravidelné pohyby psího těla, které doprovází jeho dech, velmi uklidňují, povolují svalové napětí a napomáhají v dýchání klienta. To se týká především dospělých po cévní mozkové mrtvici nebo spastických či předčasně narozených dětí.“ Odborníci tvrdí, že vliv psů na člověka pracuje hned v několika úrovních. Ta první je citová, většina lidí přirozeně vyhledává mazlení či hlazení psů. Druhá je rozumová, hlavně u dětí hra se psy podporuje soustředění no a třetí je pak pohyb, který si se zvířetem chtě nechtě dopřáváme. A nakonec i čtvrtá, relaxační úroveň.

Přirozená podpora hyperaktivních dětí

Chovat jakékoli zvíře, nejenom psa, je vhodné také pro hyperaktivní děti či děti s ADHD, které bývají velmi roztěkané, nesoustředěné a schází jím odhad síly a vzdálenosti. „Životem se zvířetem a péčí o něj se děti učí, jak se chovat k živému tvoru a co znamená být za něj zodpovědný. Když hyperaktivnímu dítěti pořídíte například pakobylku indickou nebo podobný hmyz, učí se klidným pohybům, jemné motorice v rukách, musí být opatrné, aby kobylku nezmáčklo. Pokud v ordinaci cvičím s ADHD dětmi, velmi mi přítomnost naší fenky pomáhá, dítě mnohem lépe komunikuje a přistupuje na dohody. Cvičí fyzioterapeutické cviky s výraznější motivací,“ poukázala Iva Bílková. Hrou se psem všechny děti přirozeně rozvíjí motoriku, ale také fantazii, což je dnes, ve věku počítačů žádoucí. Dítě je nuceno, opustit počítač a svůj pokojíček a vydat se vyvenčit čtyřnohého mazlíčka ven, kdyby nic jiného, už tohle je velmi prospěšné pro každé dítě, i dospělého, 21.století.

Která plemena se hodí pro canisterapii?

Pokud vás canisterapie zaujala je dobré vyhledat odborníky a dozvědět se o ní více. Já jsme se ještě paní bílkové zeptala, jaká plemena jsou nejvíce vhodná a odolná pro  canisterapii? „Nejčastějšími canisterapeuty jsou labradoři nebo retrívři a možná někoho překvapí, že i takzvaná ‚bojová‘ plemena jako pitbulové či stafordšírští bulteriéři, kteří sice byli šlechtění na boj proti jiným psům, ale na člověka, který je v chumlu chtěl rozdělit nebo ošetřit, nikdy nesměli. Pro canisterapii nezáleží na plemeni ani na pohlaví, důležitá je povaha psa. Musí být pohodový a kamarádský, jelikož bude v rámci terapie vystaven někdy nešetrnému hlazení, objímání a mačkání. Stejně tak se při zkouškách testuje reakce pejska na nenadálý hluk, například když upadne berle či igelitová taška s plechovkami vedle psa na zem, neměl by utéct či zavrčet, ale v klidu to přejít, těch rozličných zkoušek je celá řada,“ uvedla fyzioterapeutka.

 

Foto: depositphotos.com/EdZbarzhyvetsky