Vlastní sebeobraz si utváříme již v těhotenství a v počátečních letech života. Z reakcí našeho okolí se v raném dětství dozvídáme mnoho informací o sobě… na základě toho si potom budujeme pojetí vlastní identity. Rodiče jsou našimi vzory a u dcer hraje při ukotvování sebehodnoty podstatnou roli matka.

Vztah matky k dceři

Způsob jakým o sobě nebo o světě smýšlíme, ale i míra toho, nakolik budeme v našem životě spokojené a úspěšné, se podle posledních psychologických výzkumů utváří již v matčině lůně. Dítě v děloze už skutečně vnímá a prožívá, a na základě toho si může utvářet postoje k sobě samému. Matka skrze svou bezpodmínečnou lásku umožňuje dítěti zažít pocit přijetí a lásky, toho že je vítané a přijímané takové, jaké je. Jestliže matka tohle „vnitřní bezpečí“ dítěti pocitově nedopřává, může se dítě podle psycholožky Mgr. Šárky Kučerové dostat do stavu úzkosti a paniky a v životě se potom bude křečovitě snažit zavděčit ostatním z důvodu obavy o ztrátu jejich přízně.

Vztah matky k sobě samé

Protože je matka pro svou dceru vzorem ženství a ukazuje jí, jaké to vlastně je být ženou, její vztah k sobě samé nastavuje naučitelný vzorec, který dcera od matky postupně přejímá. Pokud matka zná svoji jedinečnost, hodnotu a přijímá svoje chyby, dcera se s největší pravděpodobností začne projevovat podobně. Celosvětový rozsáhlý průzkum Dove, který se touto problematikou zabýval, prokázal tohle pravidlo i z opačného úhlu. Když měla dcera v určité oblasti potíže se sebepřijetím, zjistilo se, že podobně i její matka celoživotně zápasila se stejným problémem.

Vztah matky k synovi

Pocit lásky a matčina bezpodmínečného přijetí potřebují zažívat také synové. Charakter matčina vztahu k mužům je bezpochyby základem synovy sebedůvěry. Kromě jistoty mateřské náruče potřebuje syn i svobodu, a s ní také potěšení z objevování mužského světa. Získává tím potřebnou důvěru ve své vlastní schopnosti i v rozhodování.

Foto: profimedia