Meteorologické jaro sice nastává již první březnový den, o něco významnější je však začátek astronomického jara, který je spjatý s rovnodenností. Datum, kdy jsou den i noc stejně dlouhé, nastává dvakrát do roka, a to v březnu a v září. Jarní termín sebou nese příslib prosluněných dnů, podzimní rovnodennost bývala dříve věnovaná díkům za sklizenou úrodu.
Okamžik, kdy střed slunečního kotouče stojí přesně nad rovníkem, nazýváme ekvinokcí, tedy rovnodenností. Den i noc jsou v tuto dobu stejně dlouhé a rovnodennost byla významným bodem pro životy lidí již v pravěku a později i ve středověku. Zima představovala období temna, hladu, strádání a ekvinokce přinášela naději, že nejtěžší období roku je konečně pryč a nastane doba o něco přívětivější a hojnější.
Klouzavé datum
Začátek jara má spojitost s postavením Slunce na obloze a jeho datum se může odlišovat. Protože se ve školních učebnicích zpravidla uvádí datum 21. březen, mohou nastat pěkné zmatky. Vinu za klouzavý termín počátku jara přitom nesou přestupné roky. Proč? Díky nim se jarní rovnodennost každý rok opožďuje o necelých šest hodin, přesně o 5 hodin a 49 minut. Proto může rovnodennost nastat v období od 19. do 21. března. Letos vychází termín na 20. března a Slunce se nad rovník postaví přesně v 16 h a 33 minut.
Rovnodennost a vejce
Pupeny začínají pučet, z hlíny vylézají hlavičky prvních jarních květin a hospodáři chystají pole na setí. I to jsou důkazy, že jaro už je doopravdy za dveřmi. Oslavy jarní rovnodennosti bývaly v dřívějších dobách často bujaré, vždyť bylo na co se těšit! Keltové v tu dobu slavili svátek Alban Eilir, který byl holdem plodnosti. Příchod jara znamenal návrat lepších časů a mezi atributy tohoto svátku patřily mimo jiné vejce, které byly chápány jako symbol plodnosti. Stejný symbol se objevuje i v křesťanských Velikonocích, které nastávají první neděli po v pořadí prvním jarním úplňku.
Oslavy jara dříve i dnes
Příchod optimistického období jara můžeme uctít procházkou v přírodě nebo podobně jako Keltové ohňovým rituálem, který má očistný charakter. Den před jarní rovnodenností, tedy 19. března, se v půl osmé večer na mnoha kopcích České republiky jako každoročně rozsvítí velké ohně. Konat se bude akce s názvem keltský telegraf, jejímž smyslem je propojit místa v krajině, vzdát hold Zemi a symbolicky tak přivolat jaro. Více o této nevšední akci se dozvíte na stránkách keltského telegrafu.
Foto: Depositphotos.com
