Písmena G a A – ať už v zaobleném tvaru vytvářející kruh či na těle orla s rozpřaženými křídly – zná každý, kdo se trochu zajímá o módní průmysl. Iniciály patří italskému návrháři Giorgiu Armanimu. Kromě oblečení jeho firma vyrábí i doplňky, parfémy, šperky, kosmetiku a mimo jiné i bytové doplňky. Slavnému designérovi dokonce patří i celá řada kaváren po celém světě. Kdo byl jeho blízkým přítelem a jaký film proslavil jeho inovativní pánský oblek?

Psal se rok 1934, když se v italském městě Piacenza narodil budoucí umělec jménem Giorgio. Jeho otec Ugo Armani pracoval jako účetní pro dopravní společnost, matka Maria Raimondi byla ženou v domácnosti. Kromě Giorgia měl pár ještě jednoho syna, Sergia, a dceru Rosannu.

Giorgiovy kroky od začátku nesměřovaly do módního průmyslu. Začal studovat zdravotní školu a fotografii. Dokonce zkusil štěstí i v armádě, ale pak si uvědomil, že ho to táhne jiným směrem. Nakonec od všeho upustil a vzal práci aranžéra výloh a nákupčího pánské módy v milánském obchodním domě La Rinascente. Základy krejčovství znal však od své matky, která ve volném čase šila oblečení pro celou rodinu.

 

V první polovině šedesátých let získal příležitost pracovat u Nina Cerrutiho, který si všiml mladíkova talentu. Nechal tedy mladého designéra vytvořit pánskou kolekci Hitman. Během práce u Cerrutiho se Giorgio setkal s architektem Sergiem Galeottim, s jehož pomocí v roce 1970 založil Armani vlastní návrhářské studio. O čtyři roky později založil designér vlastní značku nesoucí jeho jméno. Ve stejném roce představil i svá první mužská saka. O rok později začal i s dámským oblečením. Pro své návrhy využíval střídmou paletu barev – béžová a odstíny šedé. Jeho krédem bylo: „Rozdíl mezi módou a stylem je kvalita.“

Ze začátku čerpal inspiraci z anglické módy. „Vzpomínám si, že jsem v jednom tamějším butiku viděl žluté kardigany. Všichni si o mně mysleli, že jsem blázen. Nosil je vévoda z Windsoru, nebyly tedy vytvořeny pro průměrného muže. Celá myšlenka takového oblečení byla tak pobuřující, elitářská… tak velmi anglická.“ Rozhodl se tedy, že i on musí udělat něco inovativního na poli pánské módy.

Reklamní spot na parfém Acqua di Gioia:

Úspěch u filmu

Osmdesátá léta znamenala pro Armaniho zlatý věk. Jeho společnost podepsala důležitou smlouvu s firmou L‘ Oréal. Společně pracovaly na výrobě parfémů, které v roce 1982 představily světu: vůně Armani Le Parfum a Armani Eau Pour Homme. Firmě se dařilo, a tak se návrhář rozhodl rozšířit svůj sortiment, vznikly specializované podznačky Armani Junior (oblečení pro děti), Armani Jeans a Emporio Armani, jenž nabízel spodní prádlo, plavky a doplňky.

Do podvědomí široké veřejnosti však Armaniho katapultoval zcela nový střih pánského obleku, který měl na sobě Richard Gere ve filmu Americký gigolo (1980). Módní kus byl méně členěný s minimálním vyztužením na ramenou. Dodnes zůstala tato silueta základem dnešních návrhů. V průběhu let se toto lehké sako začalo nosit nonšalantně přehozené přes rameno, v pozdějších letech se nosilo přes triko a s ohrnutými rukávy.

Trailer k filmu Americký gigolo:

V roce 1987 jeho krejčovského umění využil i režisér Brain De Palma pro gangsterský snímek The Untouchables. Za svůj život vytvořil Armani kostýmy pro více než sto filmů a řadu divadelních her či baletních představení.

Éra silných žen

Během této produktivní dekády nastal zlom i v pojetí žen. Z domácích paniček se stávaly sebejisté podnikatelky a manažerky. Armanimu tento fakt neušel a využil ho k proměně dámského oblečení. Sám prohlásil, že na začátku vytvořil pro ženy podobný oblek jako pro muže, pouze v menší velikosti. Později jim už siluetu uzpůsobil, aby se v jeho oblečení cítily skvěle.

Jak už to tak bývá, ne zcela všechno bylo v životě návrháře růžové a báječné. V roce 1985 ho zasáhla smutná událost. Zemřel jeho dlouholetý přítel a společník Sergio. Některé zdroje uvádí, že zemřel na infarkt, někteří na AIDS. Jeho místo ve firmě nahradila Armaniho sestra Rossana.

Po bouřlivé expanzi jeho produktů v devadesátých letech se v novém tisíciletí zaměřil na investiční aktivity včetně prodeje akcií. Soustředil se také na zvýšení kontroly kvality a distribuce svých výrobků. Během stejného období se v newyorském Guggenheimově muzeu uskutečnila výstava věnovaná Armanimu. Stalo se tak poprvé, kdy byla na tomto místě představena práce designéra ještě za jeho života.

Oblečení pro sportovce

V roce 2006 otřásl módním průmyslem velký skandál, o kterém psala všechny média. Přímo na mole zemřela brazilská modelka Ana Carolina Restonová, která trpěla mentální anorexií. Po této smutné události se lidé začali více zajímat o tuto zákeřnou nemoc a bojovat proti jejímu dalšímu šíření mezi mládež. Armani byl prvním designérem, jenž začal odmítat příliš hubené dívky, které měly BMI nižší než 18. Bohužel ne všichni návrháři ho v tomto kroku následovali.

Kromě módy se Girgio zajímá i o sport. Je prezidentem basketbalového týmu Olimpia Milano a velkým fanouškem Inter Milána. Netrvalo dlouho a i významné sportovní týmy oslovili návrháře, aby pro jejich hráče navrhl řadu luxusního oblečení. Jeho oblek nosili hráči anglického národního fotbalového týmu i londýnského klubu Chelsea.

 

Neopomenul však ani na sportovce ze své rodné Itálie. Vytvořil pro ně olympijský stejnokroj k příležitosti zahajovacího ceremoniálu Zimních olympijských her v Turíně a pro letní hry v Londýně. O pár let později Armani kývl na lukrativní nabídku a potvrdil do médií, že navrhne oblečení pro německý fotbalový tým Bayern Mnichov.

Návrháři se tak za jeho život podařilo proniknout nejen do módních časopisů či haute couture přehlídek, ale i do odvětví zábavy a sportu. Počkáme si, s čím dalším nás ještě italský umělec v budoucnu překvapí.

 

Autor: -tya-

Foto: ČTK/AP/Evan Agostini,Luca Bruno, Francois Mori, youtube/Filmy YouTube, zehra_ak_

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno