Bledý, zářivý, fascinující… Měsíc – největší těleso, které můžeme na magické noční obloze spatřit. V pravidelném osmadvaceti denním cyklu ubývá a dorůstá, ovlivňuje mořský příliv i odliv, páření nebo migraci některých druhů živočichů. Ovlivňuje také člověka? Jen do určité míry.

Velká většina hvězdářů by Měsíc nejraději sundala z oblohy. Jeho oslnivá záře totiž přesvětluje slaběji svítící objekty, takže jsou pak velmi těžce pozorovatelné. Také velká většina lidí si na Měsíc stěžuje. Nemohou kvůli němu spát, přibývá prý nejrůznějších dopravních nehod a úrazů, nehojí se pooperační rány a zbloudilí náměsíčníci padají ze střech. Ti samí lidé co Měsíc zatracují, jej čas od času chválí a potom podle jeho fází buď sbírají bylinky, sklízí ovoce, stříhají si vlasy nebo plánují důležité události. Tak jak to s pozoruhodnou oběžnicí vlastně je?

Měsíc a spánek

V první řadě je nutné přiznat, že vliv Měsíce je častokrát přeceňován a některé schopnosti, které mu lidé od pradávna přisuzují, by se bezesporu daly odůvodnit přirozenou lidskou obrazotvorností a lidovým šířením. Nicméně nesporné je, že těleso, jehož síla dokáže periodicky vzdouvat hladiny moří a gravitačně stabilizovat sklon zemské osy, na nás přeci jen určitý vliv má. A tím prvním, co lékařské studie připouštějí, je kvalita spánku. Na tu působí nejen ostré měsíční světlo, které redukuje produkci hormonu melatoninu, jenž má pro spánek zásadní význam, vědci nevylučují ani samotný vliv lunárního cyklu, který zapříčiní, že činnost mozku, která zajišťuje hluboký a kvalitní spánek, se za úplňku snižuje až o třicet procent. Lidé usínají v průměru o pět minut déle a spí o dvacet minut méně než při novoluní.

Náměsíčnost a vraždy

Další spánkovou poruchou, jež je dávána do souvislosti s úplňkem, je náměsíčnost, jejíž přesná příčina nebyla zatím zjištěna. Faktem ale zůstává, že k vyššímu výskytu náměsíčnosti v období plné luny prokazatelně nedochází. Dalším bodem, který má mít úplněk na svědomí, je kolísání nálad i vzrůstající agresivita a s ní i zvýšený počet trestních činů. Této spojitosti se věřilo již v Anglii v osmnáctém století a sedmdesátých letech profesor Arnold Lieber z univerzity v Miami vyhodnotil 1887 vražd v průběhu patnácti let, které se v této oblasti udály. Výsledky překvapivě ukázaly, že během úplňkových dnů i novoluní byl jejich počet nejvyšší. Avšak profesorovi odpůrci tyto údaje označili za zmanipulované.

Nehody a porody

Co se týká dopravní nehodovosti, ze statistik České policie jasně vyplývá, že během žádného úplňkového data počet nehod zvlášť nevzrostl a byl v mezích průměru. Dalším mýtem, který je s měsícem v úplňku spojován, jsou předčasné porody i to, že se rodí více dětí. Výsledky mnoha posledních studií ale v tomto ohledu hovoří jasně. Například podle americké studie z let 1997 až 2001, která se zaměřovala na 62 měsíčních cyklů, bylo vypozorováno, že žádný vztah mezi počtem narozených dětí a úplňkem neexistuje.

Foto: profimedia