Člověk s širokým rozhledem a hlubokými znalostmi, novinář, spisovatel, dramatik, amatérský fotograf a nadšený zahrádkář, to byl Karel Čapek. Již na počátku své literární tvorby si vydobyl uznání a jeho dílo má co říci i dnešním čtenářům. Od narození světoznámého autora uplyne 9. ledna sto třicet let a my si jej připomeneme několika jeho slavnými citáty.

Rodištěm Karla Čapka jsou Malé Svatoňovice na severovýchodě Čech a ve stejném kraji spisovatel také vyrostl. V Úpici, kam se rodina brzy přestěhovala, prožil s bratrem Josefem a sestrou Helenou krásné dětství a malebný kraj ovlivnil Čapka i v jeho lásce k přírodě, zvířatům a zahradničení.

Studia a dílo

Čapek studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud však byl vyloučen po odhalení existence protirakouského anarchistického spolku Mansarda, jehož byl spoluzakladatelem a následoval přestup na gymnázium v Brně. V roce 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a po absolutoriu krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině Lažanských, na zámku v Chyši. Vyučování ho příliš neoslovilo a po pár měsících se proto začal naplno věnovat novinářské a dramatické činnosti.

První spisovatelovy literární počiny se datují do období v letech 1916 až 1922, přičemž počátek dvacátých let je považován za období nejplodnější. V roce 1920 je uvedena divadelní hra Loupežník a vědeckofantastické drama R.U.R., jenž je ovlivněno Čapkovým zájmem o techniku, ale i obavami z nekontrolovatelného vědeckého pokroku. Ve hře poprvé zaznělo slovo robot , označující umělou inteligenci. Karlu Čapkovi ho poradil jeho bratr Josef, který ho odvodil od slova robotovat.

Následovala řada novinových článků, románů a povídek; za všechny Továrna na absolutno, Krakatit, Zahradníkův rok a v roce 1936 Válka s mloky, ve které Čapek řeší problém odlidštění společnosti a v narážkách vizionářsky předpovídá nebezpečí vzestupu a rozpínavosti nacismu.

Čapek milovník

O svém vzhledu Čapek příliš velké mínění neměl, o to více si na sobě cenil vynikajícího intelektu, který mu dodával sebevědomí. Jeho první dětskou láskou byla spolužačka z hradeckého gymnázia Marie Svatoňová, se kterou se Čapek rozešel, protože se mu zdála příliš obyčejná a všední. Jeho srdce poté získala dcera majitele hudební školy Anna Nepeřená. Ze své lásky k ní se zamilovaný Čapek vyznával v mnoha dopisech. Z autorovy memoárové korespondence ať k Anně Nepeřené, dalším láskám či sestře Heleně, které se svěřoval, je patrné, jak velmi emotivní člověk Karel Čapek byl.

V roce 1920 se seznámil ve Švandově divadle s teprve sedmnáctiletou Olgou Scheinpflugovou, jež zde byla v angažmá. Jejich vztah nebyl jednoduchý, protože Čapkova dominantní matka s výběrem synovy partnerky zásadně nesouhlasila. Scheinpflugová však byla stejně silná osobnost a nenechala se zlomit. Milenci se nakonec vzali až roku 1935, ale manželství si příliš neužili. O tři roky později, před začátkem druhé světové války, Čapek v Praze umírá na plicní edém.

  • „To nejkrásnější na světě nejsou věci, nýbrž chvíle, okamžiky, nezachytitelné vteřiny.“
  • „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud nebude mít svou literaturu.“
  • „Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí osudovou potřebu být neustále s milovanou bytostí.“
  • „Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“
  • „Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí.“
  • „Muž snese ledacos těžkého, jenom ne pláč ženy, který sám zavinil.“
  • „Opravdovým zdrojem poznání je omyl.“

Více ze života slavných se dozvíte zde.

Foto: ČTK

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno