Moderátorka Alice Bendová (43) má z předchozího vztahu dvě malé děti. Ty dnes vychovává se svým současným, o dvanáct let mladším partnerem Michalem Topolem, který doma vládne pevnou rukou. Vždy ale jen do té doby, než nastoupí máma parťačka. Svým dětem je totiž moderátorka spíše rovnocennou kamarádkou než přísnou mámou.

Jste moderátorkou pořadu Farmář hledá ženu – vlastně taková dohazovačka. Jak se v takové roli cítíte?

Velmi dobře. (smích) Snažila jsem se farmáře vykreslit tak, aby ženy reagovaly, chodilo co nejvíce dopisů, a pánové tak měli šanci potkat svoji vyvolenou. Z?každé řady byl prý jeden, který se oženil a?má děti. Je to práce, o níž jsem netušila, že by mě mohla tak bavit.

Dohodila jste někdy partnera své kamarádce nebo známé?

Hodněkrát. Nebudu jmenovat, ale partnera jsem dohodila třeba člence mojí rodiny. Vyšlo to a jsou spolu strašně šťastní. S mojí mamkou jsme obě takové dohazovačky. Na druhou stranu se mi stalo, že jsem chtěla dohodit podle mého názoru naprosto úžasného chlapa mojí kamarádce a?ta mi pak přišla říct, jakého blbce jí to nabízím. To byl trochu trapas. (smích)

Hodně moderní jsou dnes i seznamky. Seznámila jste se někdy touto cestou?

Nikdy v životě. Mně se to nelíbí. Mám pocit, že se tam lidé akorát obelhávají. V dnešní době photoshopů, instagramových filtrů a nevím čeho všeho mi to nepřijde jako fér jednání. Ale neodsuzuju to. Jsou lidé, kteří nemají jinou možnost. A kolikrát jim seznámení přes seznamku i vyjde. Ale speciálně pro ženy je to podle mě strašně nebezpečné. Člověk by měl být obezřetný.

Ve Farmáři se setkáváte s různým stylem života, často možná překvapivým. Dokázala byste také takto žít?

Určitě ne. Zvířata miluju, ale celoživotně se starat o stádo koní, krav či ovcí je neuvěřitelná oběť. Je to práce, která trvá od nevidím do nevidím a je pořád stejná. Dovolená pro tyto lidi prakticky neexistuje. Smekám před nimi klobouk. Já sama bych to nedokázala. Ale zaplať pánbůh, že tady ty farmy jsou. Produkty, které vyrábějí, jsou naprosto bezkonkurenční. Jsem jejich stálý zákazník.

Vy sama máte rodinný domek se zahradou, i tady se člověk musí otáčet. Jaká jste hospodyňka?

Že bych po domě chodila s prachovkou, to nehrozí. Jednou týdně k nám dochází paní na úklid. Na čem si ale zakládám, je vaření. Miluju vařit hlavně zdravou stravu. Vařím každý den. A kdybych nestíhala, navařím den předem. Takový ten běžný nepořádek mi vadí stokrát méně, než kdyby nebylo uvařeno. Pro mě je základ, aby děti dobře jedly.

Jste na své děti přísná, anebo jste máma parťačka?

Prý jsem „moc“ parťačka. Moc s nimi diskutuju, moc se jich ptám, jsem moc benevolentní a jsem nedůsledná. Říkají mi to všichni, včetně mojí mamky.

Zneužívají toho vaše děti?

Ano, samozřejmě. (smích) Ale tak hezky. Jsou to srdíčka. Myslím si, že těžko by člověk, který smýšlí slušně, mohl vychovat někoho, kdo by byl neslušný. Vědí, že mají poprosit, vědí, že mají poděkovat. Snažím se je naučit pokoře. Když dostanou něco navíc, aby si toho vážily. A myslím, že se mi to daří. Je sice pravda, že často hodně věcí udělám za ně, ale jsem už taková. Jsem prostě máma, co nemá ráda slzy. Ale pozor, umím i zařvat. A to pak praskají i okenní tabulky.

Vychovává děti víc váš partner? Poslouchají ho?

Je přísnější a důslednější. Ale já to nerada vidím, protože už vím, že to poruším. V těchto věcech občas narážíme, ale není to nic zásadního. Myslím si, že v rodinách vždycky bývá jeden rodič takový a druhý makový, a tak by to asi mělo být.

Kromě dětí krotíte ještě smečku tří psů. To dá asi také celkem zabrat…

To teda ano. Ale jsou to naši miláčci. Dva psí kluky jsme si pořídili z útulku, holčička – bruselský grifonek – je papírová. Miluju zvířata a strašně se snažím apelovat na lidi, aby nepodporovali množírny. V útulcích jsou tisíce psů, kteří čekají na naši náruč. A pokud někdo nutně potřebuje plemeno, ať se obrátí na ověřenou chovnou stanici. Je to tak jednoduché. Chceme si pořídit ještě čtvrtého pejska, také z útulku. Tři nebo čtyři, to už se ztratí. (smích)

Váš přítel je mladší o pár let. Vidíte v tom nějaké výhody?

Asi v tom nevidím ani výhody, ani nevýhody. Myslím, že je to úplně jedno. V životě jsem neplánovala hledat si výrazně mladšího, nebo naopak výrazně staršího. Prostě to tak vyšlo. I kdyby mu teď bylo třeba padesát a měl by stejnou povahu, byli bychom spolu stejně.

Plánujete spolu dítě?

Na tohle vždycky šalamounsky odpovídám, že máme ještě strašně moc času a že o tom ještě vůbec neuvažujeme. (smích)

Už vás partner požádal o ruku?

Nepožádal. My svatbu neplánujeme. Připadá mi to už zbytečné. Já už jsem vdaná byla, vím, kolik je kolem toho lítání, kolik to všechno stojí úsilí… Jsme spolu a to nám stačí.

Kdyby ale žádost přišla, tak asi neodmítnete…

To asi ne. Ale myslím, že to nepřijde. Opravdu jsme se o tom otevřeně bavili a oba si myslíme, že je to zbytečné. Můžeme spolu přece žít normálně i bez papíru.

Alice Bendová v pořadu TV Barrandov Farmář hledá ženu.

Už vám vaše děti prozradily, čím by chtěly v budoucnu být?

Vašík v tom má jasno. Bude členem zásahové jednotky anebo kuchař. Vaří výborně. Umí dělat dezerty, uvařit brambory, maso… Na to, že mu bylo deset, opravdu klobouk dolů. Alička je taková rebelka. Věnuje se gymnastice, tanci, tak jestli z ní bude tanečnice, kdo ví Rozhodně ale nemá utkvělou představu jako většina holčiček v jejím věku, že by chtěla být princezna. Vyrůstala s kluky, nosí roztrhané džíny, je to takové šídlo.

Ani jedno z dětí se tedy nezhlédlo ve vaší profesi?

Myslím si, že Vašík určitě ne. Je poměrně introvertní a nemá potřebu se někde ukazovat. A Alička jak kdy. Někdy zatouží po pozornosti a někdy je raději zalezlá. Asi bych ve finále byla i radši, kdyby se věnovali něčemu jinému, aby měli klidnější život. Úplně nejšťastnější ale budu, když budou dělat něco, co je bude bavit. Protože mě moje práce baví strašně.

Jak děti reagují, když vás vidí v televizi?

Většinou stylem „Jé, zase máma…“ a otočí se a hrají zase na telefonu. Už jsou velcí, takže je to nijak nevzrušuje. A společné focení na akcích je vyloženě obtěžuje.

Nesetkali se třeba s nějakou nepříjemnou reakcí ve škole od svých spolužáků?

Vůbec ne. Reakce jsou jen v dobrém. Ti spolužáci mě znají, chodí k nám domů. Nejsem pro ně herečka, ale spíš mamka. Je to velmi přátelské. Nemám ráda, když ke mně někdo chová zbytečný respekt, a děti už vůbec ne.

Autorka: Petra Šmídová

Foto: Exkluziv

Sdílejte
Redakce magazínu ŽENY DÍVKY.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno